Naše nové štěňátko - kompletní průvodce prvními týdny
Než štěně přivezete – příprava domácnosti
Než štěně překročí práh, připravte prostor. Odstraňte vše, co by mohlo spolknout nebo zničit – kabely, rostliny, malé předměty. Vymezení prostoru (ohrádka, uzavřená místnost) není trest, je to bezpečí. Štěně nepotřebuje celý byt najednou – potřebuje klid, přehlednost a jistotu.
Výživa – základ budoucího zdraví
Toto je oblast, kde rozhodně nešetřete. Složení granulí, které štěně dostává v prvním roce života, přímo ovlivňuje vývoj kostí, svalů, imunity i nervové soustavy.
Proč u štěněte na granulích nešetřit?
U dospělého psa si případný kompromis v kvalitě krmiva tolik nevyžádá – tělo je vyvinuté. U štěněte stavíte základy. Špatná výživa v tomto období se může projevit až za roky – problémy s klouby, imunitou, kůží nebo trávením.
Hledejte kvalitní granule pro štěňata, kde:
- maso je na prvním místě složení (ideálně konkrétní druh – kuřecí, jehněčí, lososové)
- obsah masa je co nejvyšší
- nejsou zbytečné plnidla, barviva, cukry a především chemické konzervanty
- jsou určené přímo pro štěňata nebo pro všechna věková stádia
Jak krmit – a jak předejít tzn. potravinové adresi?
Od štěněte ho zvykejte a naučte, že přítomnost vaší ruky i ruky všech členů domácnosti včetně dětí u misky i v misce je normální a bezpečná věc. Během krmení na psa klidně mluvte, občas přiložte ruku k misce, přidejte do ní kousek pamlsku. Štěně se tak naučí, že ruka u jídla neznamená ohrožení, ale naopak něco dobrého. Ruka nebere, ale dává.
Tento jednoduchý návyk předchází potravinové agresi, která se u psů, kteří při jídle nebyli nikdy rušeni, může rozvinout nenápadně a projevit se až v dospělosti. Pak už je to ale problém.
Žvýkání – přirozená potřeba, kterou nelze ignorovat
Pes není člověk a žvýkání pro něj není jen zábava – je to hluboká biologická potřeba.
Co žvýkání psovi dává:
- uvolňuje endorfiny a přirozeně uklidňuje
- odstraňuje zubní plak a masíruje dásně
- posiluje svaly čelistí
- zaměstnává mysl a předchází nudě i destruktivnímu chování
- u štěňat pomáhá při prořezávání zubů, štěně žvýkat a kousat potřebuje
Pokud psovi nedáte kvalitní žvýkací pamlsky, najde si alternativu – a výběr nebude váš, ani se vám pravděpodobně nebude zamlouvat.
Vybírejte přírodní žvýkací pamlsky s vysokým obsahem masa a jednoduchým složením. Kůžové kosti (pozor - v žádném případě ne tzv. "bůvolí kůže"!), sušené uši nebo u psů, kteří mají menší potřebu kousat hrtany jsou skvělou volbou pro každodenní použití.
Separační úzkost – jak jí předcházet od prvního dne
Separační úzkost je jedním z nejčastějších problémů majitelů psů. Přitom jí lze z velké části předejít správnými návyky hned od začátku.
💡 TIP – prevence separační úzkosti:
Před odchodem z domu dejte psovi kůžovou kost nebo jiný oblíbený žvýkací pamlsek. Jakmile se do něj zakousne a je plně soustředěný, tiše odejděte – bez loučení, bez uklidňování. Jakýkoliv rozlučkový rituál totiž stres z odloučení jen prohlubuje.
Chcete psa o svém odchodu informovat? V pohodě – řekněte mu to klidným hlasem ve chvíli, kdy mu žvýkací pamlsek předáváte. A pak už prostě odejděte.
Stejně důležité je zvykat štěně na samotu postupně. Začněte odchody na 5 minut, a až později postupně prodlužujte na 10, 20. Důležité je počkat až štěně nebude štěkat nebo kňourat a vrátit se přesně v tu chvíli, kdy je zticha. Je to velmi důležité, i kdybyste měli čekat za dveřmi delší dobu. Pokud byste se vrátili v momentě, kdy štěká, vyje nebo kňučí, myslelo by si, že vás tímto způsobem přivolalo. A to opravdu nechcete.
Štěně si tak přirozeně zvykne, že odchod majitele je normální součást dne – a že se vždy vrátí. Přeskočit tuto fázi a nechat štěně hned několik hodin samo je jedna z nejčastějších příčin rozvinuté separační úzkosti.
Štěně si postupně vytvoří pozitivní asociaci: odchod majitele = dostanu něco skvělého. A získá jistotu v tom, že se majitel opět vrátí. To je základ psychicky vyrovnaného psa, který dokáže být sám.
Hračky – proč si pes potřebuje hrát.
Hra není jen zábava – je to trénink mozku, sociální dovednosti a fyzická aktivita v jednom. Štěně skrze hru poznává svět, učí se ovládat sílu kousnutí a buduje vztah s majitelem.
Honění, chytání nebo přetahování jsou zakódované lovecké vzorce. Hra je jejich bezpečný ventil. Na přísloví: "Kdo si hraje, nezlobí" určitě něco je i v souvislosti se psy.
Střídejte typy hraček – interaktivní (kde musí přijít na to, jak dostat pamlsek), žvýkací, které lze střídat se žvýkacími pamlsky, či pískací. Důležitá jsou rovněž přetahovací hračky a míčky, hra s páníčkem, která podporuje budování vzájemného vztahu. Hračky občas vyměňte nebo schovejte a vraťte – pro psa jsou pak znovu „nové" a zajímavé.
Základní výbava – co opravdu potřebujete
Obojek, vodítko a postroj
Začněte lehkým, měkkým obojkem – štěně si na něj musí zvyknout postupně. Nasaďte ho na chvíli doma, nechte ho nosit, odveďte pozornost hračkou nebo pamlskem. Vodítko přidejte až poté, co obojek přijme jako samozřejmost.
Postroj je skvělá volba, zejména pro malá a střední plemena – nenamáhá krk a dává větší kontrolu. Zvykání probíhá stejně jako u obojku: krátce, pozitivně, bez nucení.
Pelíšek - Vetbed jako první volba
Kvalitní ortopedická matrace je skvělá věc – ale ne pro štěně. Štěně kousá, drápe a testuje vše, co mu přijde pod zuby. Investice do kvalitního dražšího pelíšku se v tomto věku prostě nevyplatí.
Ideální volba je Vetbed – odolná, pratelná, příjemně teplá a funkční protiotlaková deka za rozumnou cenu. Pokud ho štěně poničí, nevadí. Jakmile pes dospěje a přestane destruovat, můžete bez výčitek přejít na ortopedickou matraci, která se snadno a rychle udržuje a pomůže vás udržet váš domov čistý i s velkým psem. A Vetbed může přijít na ní jako vylepšení především v podzimním, zimním a jarním období, kdy se pes vrací z procházky mokrý.
Proč ortopedická matrace později? Kvalitní ležení chrání klouby, páteř a předchází problémům pohybového aparátu – zejména u větších plemen. Je to investice do zdraví, která se vyplatí na celý psí život.
Venkovní lehátko
Pokud má pes přístup na zahradu nebo terasu, případně bude chován převážně venku, pořiďte odolné venkovní lehátko. Materiály určené do exteriéru odolají dešti, slunci i mrazu a sněhu – pes má vždy suché a pohodlné místo a vy nemusíte nic řešit. Kvalitní lehátko vám usnadní život, čistí se snadno a rychle, nedrží se na něm roztoči a dokonce pokud je umístěné na nezastřešeném místě, nemusíte ho ani čistit. Proměnlivé počasí se o vše postará.
💡 TIP - na lehátko můžete umístit matraci s podhlavníkem a proměnit ho tak v luxusní interiérové sofa. Oceníte to zejména u velkých plemen – úklid je otázkou pár minut. Lehátko snadno vysajete, utřete i pod ním a kolem něj, aniž byste s ním museli jakkoli manipulovat. I nehody štěňat nebo inkontinentních psů tak přestanou být problémem. Matraci na lehátko ale doporučujeme až u štěňat, která pelíšky neničí. Dokud si pes žvýkáním „testuje" vše, co mu přijde pod zuby, nechte lehátko bez matrace – nebo na něj položte Vetbed. Až štěně dospěje a přestane destruovat, můžete bez obav přidat matraci a dotáhnout pohodlí k dokonalosti.
Pratelná inkontinenční podložka
Jednorázové podložky jsou sice praktické, ale drahé a z ekologického hlediska prostě nesmyslné. Pratelná inkontinenční podložka se vyplatí mnohonásobně více – může se dát štěněti do auta, do přepravky (kennely) nebo pod Vetbed jako nepromokavá vrstva. Vydrží mnoho praní a spolehlivě ochrání vše pod ní.
Výchova a socializace – nejdůležitější okno v životě štěněte
Období mezi 3. a 16. týdnem věku je tzv. senzitivní fáze socializace. Co štěně v tomto období zažije (nebo nezažije), formuje jeho chování na celý život.
Co štěně potřebuje poznat:
- různé lidi – děti různého věku, muže, ženy, seniory, lidi v uniformách, na vozíčku nebo s holí
- jiná zvířata – psy každého věku, kočky, případně další
- různá prostředí – město, les, voda, schody, výtah
- různé zvuky – provoz, hudba, bouřka, hlasité hlasy
- různé povrchy – dlažba, tráva, rošt, písek
Každé nové setkání by mělo být pozitivní – pamlsek, hra, klid, žádné nucení.
Socializace s jinými psy
Je třeba si uvědomit, že socializace není o tom, aby si štěně hrálo s každým psem, kterého potká. Cílem je naučit soustředění na svého majitele a okolní vzruchy, chodce, cyklisty, auta, jiné psy apod. ignorovat.
Socializace s jinými psy by měla probíhat ve skupině psů různého stáří, a především s dospělými. Pokud budete navštěvovat pouze moderní "psí školku", kde si bude hrát výhradně se štěňaty podobného věku, nerozvine se u něho správné sociální chování, kterému ho mohou naučit dospělí vyrovnaní psi. A v budoucnu to může být velký problém.
MHD a cestování
Zvykejte na cestování co nejdříve. Začněte krátkými jízdami, ideálně s příjemným cílem (výlet, hra). Přepravka nebo taška v MHD by měla být místem, kde se štěně cítí bezpečně – ne klecí, do které je zavřené poprvé v životě při dlouhé cestě. Štěňata větších plemen se do tašky nevejdou, takže budou potřebovat náhubek. Ten je v městské i meziměstské hromadné dopravě povinný i u 2-měsíčního štěněte.
Náhubek
Náhubek je záchrana v mnoha situacích – v MHD, při setkání s neznámými psy, u veterináře. Štěně, které ho nikdy nenosilo, ho v zátěžové situaci odmítne nebo zpanikaří a bude se snažit obojku zbavit.
Jak zvykat štěně na náhubek správně:
- Nikdy ne doma jako první zkušenost – doma je klid a nuda, náhubek by byl jen nepříjemný zážitek.
- Nasazujte ho vždy venku, kde štěně zaměstnají jiné podněty.
- Začněte na pár vteřin, skrze náhubek psa odměňte, menšími chutnými pamlsky, na kterých nešetřete. Poté náhubek sundejte.
- Postupně prodlužujte dobu nošení.
- Lehký kožený nebo nylonový náhubek je pro začátek ideální – příjemný, nezatěžující, dobře větraný.
Cíl je prostý: náhubek venku = spousta zajímavých věcí. Žádný stres.
⚠️ Upozornění – nylonový fixační "medvědí" náhubek není náhubek pro běžné použití
K dostání jsou i lehké nylonové náhubky, tzv. medvědí nebo fixační. Tyto nylonové náhubky pevně svírají tlamu – pes jí v nich nemůže pořádně otevřít, funět ani pít. Jenže pes se ochlazuje právě dýcháním s otevřenou tlamou. Už po několika minutách pohybu nebo stresu hrozí přehřátí a úžeh. Fixační náhubek je vhodný výhradně ke krátkodobému použití (např. ošetření u veterináře) – vždy pod dohledem. Na procházky volte košíkový náhubek – pes v něm volně dýchá, pije i zívá.
Misky
Ideální misky jsou nerezové, protože jsou odolné, bezpečné, hygienické, snadno se myjí a nevstřebávají pachy. Ty bez povrchové úpravy lze mýt i v myčce.
Na cesty se vyplatí pořídit skládací cestovní misku, která je lehká, nezabere místo, rychle se rozloží i složí. Je vhodná na vodu i krmení.
Proč se vyplatí vyvýšená miska na nastavitelném stojanu?
Správná výška misky znamená přirozenější polohu těla, lepší trávení, méně spolknutého vzduchu a prevenci nebezpečné torze žaludku. Méně zátěže na krk, klouby a páteř. Starší velké psy s ortopedickými problémy ohýbání do nízkých misek dokonce bolí. Stojan "roste" se psem – nastavitelná výška sedí štěněti i dospělému psu. Miska se při jídle nepohybuje, je stabilní, snadno se vyjímá a myje.
Co ještě nezapomenout
Jízda automobilem
Psa zvykáme na automobil postupně. I pokud chceme psa vozit v kufru, v kennele, je prospěšné, když necháme ze začátku malé štěňátko u sebe na sedačce. Rychleji a bez stresu si na jízdu zvykne, vedle nás se cítí více v bezpečí. Pokud si na jízdu autem zvykne, můžeme ho přemístit do kennely v kufru automobilu. Ať už budeme na sedačce vozit štěňátko trvale nebo dočasně, musí mít dle platných předpisů postroj, a být připoutané poutacím pásem. Pod štěňátko je vhodné umístit pratelnou inkontinenční podložku, která ochrání automobil před případným znečištěním.
Jméno a základní povely
Začněte od prvního dne. Přirozeně, při hře. Správná reakce na své jméno a základní povely naučené hrou a odměnou jsou základem komunikace a bezpečí psa po celý život. Vždy, když připravíte psovi krmení ho volejte jeho jménem - štěňátko se tak reakci na své jméno naučí velmi rychle a bude ho mít spojené s příjemným zážitkem. Správnou reakci na přivolání a základní povely odměňujte chutnými pamlsky. Důležité jsou postupné pomalé kroky - nejdříve učíme povely v klidu domova, poté na zahradě, kde je rušnější prostředí. Až později se přesouváme do klidného venkovního prostředí a postupně zvyšujeme obtížnost rušnějšího prostředí. Nespěcháme na psa, lepší je postupovat pomalu, cvičit ve velmi krátkých časových úsecích dokud je štěně schopné udržet plnou pozornost. Raději 3x denně 5 minut než 1x denně 15 minut.
Noční klid a první noci
První noci bývají těžké – štěně je poprvé samo, bez sourozenců a matky. Pelíšek umístěte ze začátku blízko postele, případně přidejte tričko s vaším pachem. Nereagujte na každé kňučení okamžitým útěchou – naučíte štěně, že kňučením vás přivolá. Reagujte klidně, ale rozumně - nenechte ho eskalovat do paniky. Až si štěně na novou domácnost a její pachy zvykne, můžete pelíšek přemístit například do jiné místnosti a postupně tam, kde ho chcete mít vy. Případně lepší řešení z hlediska psa, ale méně pohodlné pro vás je umístit psa rovnou v pokoji, kde chcete aby měl pelíšek i v budoucnu a jít si lehnout do této místnosti dočasně s ním.
Venčení venku, sledujte signály
Buďte trpěliví, štěně se nenaučí venčit venku samo od sebe. Chce to čas a být si vědomí toho, že občasná nehoda je u štěněte prostě normální. Za loužičku, nehodu doma ho nikdy netrestejte.
Sledujte signály od prvního dne a štěně vyneste ven, ideálně na trávu:
- vždy po jídle
- po každém spánku
- když začne být nervózní, nervózně pobíhá,
- když si hledá si místečko - čuchá k zemi a kroutí se
Když štěně vykoná potřebu venku, velmi ho pochvalte. Choďte štěně venčit na stejné místo - známá vůně mu pomůže pochopit, co se od něho očekává. Pokud štěně venčíte na zahradě, bagr, sběrač exkrementů vám usnadní úklid pozemku.
Veterinář a zdravotní péče
Domluvte návštěvu veterináře co nejdříve – ideálně jako příjemnou prohlídku, ne až při nemoci. Štěně, které zná ordinaci jako bezpečné místo, snáší pozdější ošetření mnohem lépe. Nezapomeňte na očkování, odčervení a ochranu proti klíšťatům a blechám.
Pravidla – a jejich dodržování
Štěně potřebuje jasná a konzistentní pravidla. Co dnes nesmí, nesmí ani za rok. Například pokud nechceme psa v dospělosti pouštět na gauč, nebereme tam ani jako malé roztomilé štěňátko. Výjimky matou a destabilizují. Celá rodina musí táhnout za jeden provaz. Při výchově postupovat přirozeně - například pokud má štěně tendence k okusování rukou, což má ze začátku většina štěňat, můžeme mu vždy, když se nás chystá kousat do ruky strčit do tlamičky hračku nebo kousací pamlsek. Je dobré mít pro tento účel vždy nějaké hračky a kousací pamlsky po ruce, protože jak už bylo řečeno výše, pes potřebuje kousat. Jde o to co. Při tomto postupu štěně velmi rychle a nenásilně pochopí, co může kousat a co ne.
Přivést domů štěně je závazek cca na 10 –15 let. Čas a energie investované do prvních týdnů a měsíců se vrátí v podobě vyrovnaného, zdravého a šťastného psa a spokojeného majitele.
Držíme vám palce!
obojky.cz